Prokrastinace není lenost ani slabá vůle. Je to způsob, jak si mozek uleví od nepříjemného pocitu z konkrétního úkolu. Proto ji nevyřešíš větší disciplínou, ale tím, že úkol zmenšíš, upřesníš a spustíš do dvou minut. Když víš přesně, co je první pohyb, a začneš dřív, než se stihneš rozmyslet, odkládání ztratí půdu pod nohama.
Ukážu ti, proč odkládáš zrovna ty věci, na kterých ti nejvíc záleží, a čtyři postupy, které fungují i ve dnech, kdy se ti nechce vůbec do ničeho.
💡 Rychlé shrnutí
- Prokrastinace je útěk od pocitu, ne od práce.
- Nejčastější příčina je mlhavě zadaný úkol.
- Pravidlo dvou minut spouští akci dřív než výmluvy.
- Perfekcionismus je prokrastinace v hezčích šatech.
- Naplánuj čas a místo, ne jen úkol.
- Za odložení se neobviňuj, vina odkládání prodlužuje.
Všimni si, že neodkládáš všechno. Mail kolegyni napíšeš hned, nádobí umyješ, sociální sítě zvládneš bez problému. Odkládáš přesně tu jednu věc, která tě posune, a to není náhoda.
Důležité úkoly nesou nepříjemné pocity. Nejistotu, jestli to zvládneš. Strach, že to nebude dost dobré. Nudu z něčeho zdlouhavého. Mozek ten pocit vyhodnotí jako nepohodlí a nabídne únik, který uleví okamžitě. Neutíkáš před úkolem, utíkáš před tím, jak se u něj cítíš.
Tohle je dobrá zpráva. Znamená to, že řešení není v tom, víc se nutit. Je v tom, ubrat úkolu na nepříjemnosti. A to se dá udělat několika docela obyčejnými způsoby.
Nejčastější důvod odkládání je, že úkol vlastně není zadaný. Na seznamu stojí něco jako vyřešit web nebo rozjet Instagram. To nejsou úkoly, to jsou celé projekty a mozek při pohledu na ně nemá kde začít.
Rozdíl uvidíš hned. Rozjet Instagram odkládáš tři týdny. Napsat text k jedné fotce z minulého víkendu uděláš dneska u kávy. Přitom je to ten samý projekt, jen zadaný tak, že se do něj dá vstoupit.
Projdi si proto svůj seznam a u každé položky se zeptej, jaký je úplně první fyzický pohyb. Otevřít dokument. Napsat jeden odstavec. Odeslat jednu zprávu. Když nevíš, kde přesně začít, nezačneš nikdy.
Tohle je nejjednodušší trik, který znám, a funguje překvapivě spolehlivě. Neslibuj si, že úkol uděláš. Slib si jen, že mu věnuješ dvě minuty a pak můžeš klidně přestat.
Dvě minuty jsou tak málo, že se s tím nedá polemizovat. Odpor nemá do čeho se opřít. A jakmile začneš, většinou pokračuješ, protože rozjetá práce se opouští hůř než ta nezačatá.
Použij to hlavně na věci, které odkládáš nejdéle. Dvě minuty na daňové papíry. Dvě minuty na text prodejní stránky. Nejtěžší je začátek, ne samotná práce. Když ti po dvou minutách opravdu není do ničeho, nech to být. I tak ses v tom pohnula víc než za celý předchozí týden.
👉 Chceš konečně rozjet svůj byznys místo dalšího odkládání? Přijď na můj webinář zdarma »
Spousta žen mi říká, že neodkládá, jen si potřebuje ještě něco dostudovat. Ještě jeden kurz, ještě lepší logo, ještě jednou projít texty. Zvenku to vypadá jako pečlivost, uvnitř je to strach z hodnocení.
Zkontroluj si to jednoduchou otázkou. Posune ta úprava skutečně výsledek pro zákazníka, nebo jen oddálí okamžik, kdy to uvidí lidi? Když je pravdivá druhá odpověď, není to péče o kvalitu, je to odklad.
Hotové a zveřejněné tě naučí víc než dokonalé v šuplíku. První verze má být použitelná, ne bezchybná. Opravit se dá cokoliv, jen ne to, co jsi nikdy nevypustila ven. Souvisí to s růstovým myšlením, tedy s přesvědčením, že schopnosti se dají trénovat a chyba je součást učení.
Napsat si úkol na seznam je málo. Seznam ti řekne co, ale neřekne kdy, a právě tam se všechno rozpadne. Nakonec doufáš, že se někdy během dne objeví chuť, a ona se neobjeví.
Dej proto každé důležité věci konkrétní hodinu a místo. Zítra v osm ráno u kuchyňského stolu napíšu text na stránku. Takhle zadaný úkol se plní mnohem častěji, protože mozek předem ví, co se bude dít, a nemusí se rozhodovat.
Pomůže i dávat nejtěžší věc na úplný začátek dne. Ráno máš nejvíc energie a nejmíň výmluv, večer už jen dojíždíš na zbytky. Když si k tomu přidáš pevný ranní začátek dne, jde to skoro samo. Inspiraci najdeš v článku o ranním rituálu úspěšných lidí.
Vůle je slabší než prostředí, ve kterém pracuješ. Když ti leží telefon vedle klávesnice, prohraješ dřív nebo později, i kdyby ses snažila sebevíc.
Zařiď si proto podmínky, ve kterých je odkládání zbytečně pracné. Telefon do druhé místnosti, ne jen obrazovkou dolů. Zavřené záložky, které s prací nesouvisejí. Sluchátka, i kdyby v nich nic nehrálo, protože ostatním říkají, že teď nejsi k dispozici.
Nespoléhej na sílu vůle, uber příležitosti k útěku. Padesát minut soustředěné práce a deset minut pauzy udělá za dopoledne víc než celý roztříštěný den u počítače.
Když den nevyjde, přichází nadávání. Že jsi líná, že se na to stejně vykašleš, že takhle to nikdy nikam nedotáhneš. Zní to jako motivace, ale výzkumy i praxe ukazují pravý opak.
Vina zhoršuje náladu a horší nálada zvyšuje potřebu úlevy, tedy dalšího odkládání. Vznikne z toho smyčka, ve které se lidé točí měsíce. Nejrychleji se z ní vystoupí obyčejnou větou, že dneska to nešlo a zítra ráno v osm začínáš.
Jeden odložený den nic neznamená, deset po sobě už ano. Nejde o to nikdy neselhat, jde o to vracet se rychle zpátky.
Není. Lenost by znamenala, že se ti nechce dělat nic. Prokrastinující člověk přitom často pracuje celý den, jen na jiných věcech než na těch důležitých. Za odkládáním stojí nepříjemný pocit z úkolu, ne nechuť k práci.
Trochu, ale hledání dokonalé aplikace bývá samo formou odkládání. Vystačíš si s papírem, na kterém máš tři úkoly na dnešek a u každého napsaný první krok. Nástroj problém nevyřeší, řeší ho zadání a čas v kalendáři.
Když se odkládání táhne měsíce, jde napříč prací i domácností a je s ním spojená únava a smutek, nemusí jít o návyk, ale o vyčerpání nebo dlouhodobý stres. V takovém případě nepomůže další systém, ale odpočinek, a někdy je namístě probrat to s odborníkem.
Nadšení je nespolehlivé palivo, proto stav na opakování. Ať je úkol tak malý, že ho zvládneš i ve špatný den, a dělej ho ve stejnou hodinu. Malý krok každý den porazí velký výkon jednou za měsíc.
Vyber jednu věc, kterou odkládáš nejdéle. Napiš si k ní úplně první pohyb, ten nejmenší, a dej si na něj dnes dvě minuty. Pak si do kalendáře zapiš zítřejší hodinu, kdy budeš pokračovat.
Jestli za odkládáním u tebe stojí hlavně to, že nevíš, jaké kroky v podnikání dělat, přijď na moje bezplatné vysílání. Ukážu ti pořadí, ve kterém to dává smysl, takže už nebudeš mít co odkládat.
👉 Rezervuj si místo na webináři zdarma »
Klára Groulíková je byznys mentorka pro ženy. V 17 letech založila Online psí školu, dnes největší psí školu ve střední Evropě s více než 157 000 vycvičenými psy. Podniká už 11 let a vybudovala firmy s celkovým obratem přes 62 milionů korun. Ve svém programu „Od snů k realitě“ propojuje osvědčené business strategie s mindsetem a pomáhá ženám na cestě ke svobodě a hojnosti.